Jak jste si možná někteří všimli, můj blog prošel menší změnou. Výraz 'menší' je oprávněný, změnil se pouze název, pozadí, nějaké postranní panely a favicon. Nad názvem jsem musela přemýšlet docela hodně. Dlouho jsem nevěděla, čím své 'Hello Sweetie' nahradím. Nakonec jsem zvolila možná trošku neoriginální 'Love Youself'. Další, a zároveň pro mě nejtěžší část, bylo samotné pozadí. Předešlé sedmikrásky byly s mým blogem spjaty od samotného začátku a dlouho, opravdu dlouho, jsem přemýšlela nad tím, jestli je změnit. Nakonec jsem se rozhodla, že ano a zvolila obrázek typický pro současnou roční dobu, podzim. Sama nevím, jestli budu pozadí obměňovat každé roční období nebo jak to celé bude, to se budete muset nechat překvapit vy i já. Favicon pro mě byla nejnáročnější část na provedení. Snad 20 minut jsem strávila projížděním různých tutoriálů na internetu, jak tuhle malinkou, pro někoho nepodstatnou, ikonku změnit, až jsem zjistila, že je to v základním nastavení a naprosto primitivní. Zvolila jsem neutrální srdíčko, které se, alespoň co si myslím já, docela hodí k názvu celého blogu a navzájem se doplňují. Uvidíme, jak dlouho změny vydrží, možná, že se nakonec vrátím ke sedmikráskám a sladkému pozdravu, ale to je, jak už jsem zmínila, ve hvězdách. A o čem je dnešní článek? Sama jsem to dlouho nevěděla, protože věci, o kterých píši nejraději jsou zde už asi milionkrát - cestování, budoucnost apod. Ale teď večer jsem měla zase takovou tu náladu na to si pustit starý písničky a jen si tak poslouchat, a v tu dobu mě to napadlo..
Nevím, jestli jsem jediná, ale když se nad tím tak zamyslím, přijde mi, že písničky ze současnosti už nejsou takové hity, jaké bývali ty cca 2-3 roky dozadu. Narazila jsem na svého starého idola - Davida Guettu a omg, řekněte mi, kam se poděly ty jeho hity? Vždyť písničky jako Titanium, Play Hard, Little Bad Girl apod. byly v rádiu každou chvíli. Aby jste mě pochopili, myslím to tak, že v tu dobu mi přišlo, že když se řekl název nějaké písničky znal ji každý a teď? Každý si poslouchá to svoje, což chápu a respektuji to, ale spíš je mi líto, že ta 'komunita' už není tolik spojená. Nevím, jak to mám pořádně vysvětlit. Chybí mi tak trošku časy už zmíněného Davida G., Pitbulla a všech podobných interpretů, kteří už teď nejsou tak známí a zapomíná se na jejich tvorbu. Ani nevíte, jak mi bylo líto, když se už několik let dozadu oznámil rozpad jedné z mých nejoblíbenějších skupin TBEP, to jsem fakt myslela, že se rozbrečím. Pump It, Don't Stop The Party a Meet Me Halfway už budu mít navždycky zaseklé v hlavě. Rihanna, taky kapitola sama o sobě. Miluju jí nejvíc na světě a každou její písničku taky, ale ani moje srdcovka BBHMM nikdy nebude mít na Man Down nebo Don't Stop The Music. Kam se poděla Lady Gaga? Kde je ta doba, kdy ona byla ta hlavní 'královna popu'? Opět, když si vzpomenu na Judas nebo Bad Romance chce se mi brečet. Když narazím na Girlfriend od Avril Lavigne, kterou jsem, když se vydala, poslouchala snad pořád, je mi zase trošku smutno. Další zdárný příklad za všechny je Macklemore. Doba Thrift Shopu a Can't Hold Us už je dávno pryč a teď skoro nikdo neví, že Macklemore písničky furt vydává. Chybí mi snad každý interpret a jeho písničky z r. 2011-2013, protože to byla doba, která mě, v ohledu hudby, ovlivnila snad nejvíc.
Vím, že dnešní příspěvek je tak trochu o ničem. Berte to tak, že jsem si jen sedla a napsala to, co mě v danou chvíli napadlo a nějak jsem nepřemýšlela ani nad tím, jak dát větu pořádně dohromady, proto asi hodně věcí nedává smysl. Je to jen na odreagování a spíš pro mě, takový throwback. V tuhle chvíli jsem fakt ráda za youtube, kde snad budou tyhle starý srdcovky pořád.
Brzy u dalšího, zaživnějšího, článku!
-A
