Happy birthday! 03/03/1999

Nevím, proč tohle píšu. Nějaká moje menší zpověď? Možná. Doufám, že si tohle nikdy nepřečteš (Jakube), a když už, třeba až za několik let a uvědomíš si, jak dokonalou sestřenici máš.

Jo, jsme sice bratranec a sestřenice, ale z celkových čtyřech vnoučat jsme si vždycky byli bližší my dva a pak Honza s Ondrou. My jsme byli ti chytřejší a línější, oni zase lepší na fyzickou činnost, ale co se týče chytrosti, moc nepobrali. Vždycky budu s radostí vzpomínat na společné dovolené - Egypt, kdy jsme si společně dali udělat copánky na hlavě a ty jsi vypadal jako moje starší kamarádka, když jsme spolu byli na pokoji a ty jsi mě fotil jak ležím a sleduju televizi (ty fotky furt mám a vypadám tam jak tlustý prase!!), dovolenou s vaší mamkou v jižních Čechách, kterou jsem si navzdory všemu užila a v neposlední řadě třeba Alpy, kdy už bylo období, co jsme spolu netrávili tolik času, ale tam jsme si to vynahradili a společně si to užili. 

Prožili jsme toho spolu opravdu hodně, jak dobrého, tak špatného. Ikdyž jsme se několikrát pohádali, věděla jsem, že příště, co se uvidíme, už to bude v pořádku, protože si to prostě ty a nakonec se tomu stejně zasmějeme. Byl a jsi pro mě záchranou na všech rodinných sešlostech, protože vím, že je nemusím trpět sama. Nejraději mám ty momenty, kdy se na sebe jen podíváme daným pohledem a hned víme, co si ten druhý myslí. Pořád s úsměvem vzpomínám na to, jak jsme každé léto Ondráše strkali do bazénu, on pak brečel a my se jen smáli, na to, jak jsme spolu byli na horách a objednávali si strašně moc džusů, protože jsme mysleli, že je to zadarmo a když jsme odjížděli, tak se nás číšníci ptali, co jsme za pokoj, aby nám to mohli naúčtovat a my řekli číslo pokoje vedle nás a rychle jsme odjeli. Vím, že s tebou najdu na každý věci něco vtipnýho a nikdy se s tebou nebudu nudit. 

Zrovna asi dva dny zpět jsem si vzpomněla na celé naše dětství a rozbrečela jsem se nad společnými fotkami. Fakt jich máme spolu víc, než s pravými sourozenci, lol. A teď mi hraje 'When We Were Young' od Adele a zase se mi chce brečet. Mrzí mě, že už se spolu nevídáme tolik, jako dřív, kdy jsem se jen tak rozhodla jít k babičce a tys tam byl a celý odpoledne jsme strávili spolu. Pamatuju si, jak se jednou vaši strašně pohádali a tys mi to pak celý převyprávěl a skoro se rozbrečel, v tu chvíli, ikdyž mi bylo asi jen osm, jsem si toho, že mi to říkáš strašně vážila. Vzpomínky s tebou jsou pro mě jedny z nejcennějších a vím, že ikdyž od sebe budeme třeba přes půl světa, nakonec si k sobě tu cestu najdeme a zase se společně zasmějeme, zapomlouváme a budeme zpívat všechny písničky, tak jako to bylo dřív. Až díky tobě jsem si uvědomila, co to znamená, když všichni používali tu frázi 'Growing Up Sucks'. Možná se opakuji, ale chvíle strávené v dětství s tebou byly nejlepší. Jsi mým strážným andělem a parťákem už 15. rok a já jsem si nemohla nikoho lepšího na tuhle pozici přát, všichni mi můžou závidět. Vždy, když se s někým delší dobu nebavím tak se cítím, že náš vztah už není takovej, jako dřív. U tebe ne. Vím, že vždycky k sobě budeme mít vytvořený silný pouto a jen ten pocit, že někde jsi, mě dělá šťastnou.

A dneska je 3. března!! Je ti 17, omggg, kam ten čas utekl. Všechno nejlepší! Držím palce s tou tvojí novou kočenou, snad vám to brzo dopadne. Mám tě tak neuvěřitelně ráda, že si to nedokážeš představit. Musíme to jít zapít k Otoj!!!

Legendární trojka xdd 

-chtěla jsem tenhle článek pojat nějak nostalgicky a hezky všechno sepsat, ale nešlo to. Je toho tolik, co jsem chtěla napsat, že jsem nakonec napsala pátý přes devátý a skoro pro nikoho z ostatních čtenářů to asi nebude dávat smysl, ale to mě teď nezajímá, protože jde o něco jiného, než je obyčejný článek- 

I really, really, really love u <3

Happy birthday!!

-A

My loved ones

Ahoj všichni!!!

první článek v roce 2016 je tu, juhuu, sice až v únoru, ale co. Dneska je sobota a na mě čekají příští týden jarní prázdniny, takže mám kupu volného času, zároveň toho máme ale i hodně do školy. Dnes bych se chtěla rozepsat o svých pár oblíbených lidech, ať už to jsou zpěváci, herci a nebo jednoduše nějakým způsobem známější lidé.

KYLIE JENNER 

Miluju Kylie, jednoduše miluju. Začalo to tím, když jsem před pár měsíci jen tak náhodou narazila někde na internetu na jeden díl z 'Keeping Up With The Kardashians'. Od té doby mě tahle show začala neskutečně bavit. Pokud máte někdo nějaké problémy, stresy, cokoliv, podívejte se na to. Mně tohle vždycky strašně pomůže, úplně se u toho odreaguji a nakonec se jen zasměji nad tím, jaké problémy řeší oni. Myslím, že každý zná rodinu Kardashians i Jenner. Zkráceně, jde o Kim, Khloé, Kourtney K. a Kylie + Kendall J. Jsou to sestry a já mám, upřímně, ráda každou z nich. Kourtney je strašně ironická a tím strašně vtipná, něco jako já. Khloé je úplně úžasná sama o sobě, Kim je z nich asi nejznámější. Pak je tu už jen nejmladší duo Kendall s Kylie. Kendall je taková, nevím, z celé pětky jí mám asi nejméně ráda a pak jen můj milovaný benjamin celé rodiny - Kylie. Když se podíváte třeba jen na poslední tři série 'KUWTK' uvidíte v Kylie strašnou změnu. Strašně vyrostla, změnila se. Hodně lidí ji odsuzuje za její operaci pusy (nechala si ji zvětšit), ale mně to na ni nevadí. Na první pohled působí strašně namyšleně, ale jak jde poznat ze show i z jejího snapchatu, kam přidává požehnaně věcí každý den, není. S přáteli a mezi lidmi, které dobře zná, se chová úplně stejně, jako každý normálně teenager, konec konců, je jí pouze 18 let. Narodila se již do slavné rodiny, ale sama ve svých 18ti letech založila společnost, kde vyrábí vlastní tekuté rtěnky, které mají fakt neuvěřitelný úspěch, vždy jsou vyprodané do 10ti minut. Kylie je, alespoň podle mě, strašně ohleduplná i k ostatním lidem. Sama chodí do firmy, kde se rtěnky vyrábí a pracuje tam celý jeden den každý týden. Teď například, před Valentýnem, zabalila 100 krabic s dárky a dá je do něčeho jako je v ČR dům dětí, aby i ty něco dostaly. Strašně mi sedí Kyliino vyjadřovaní, styl pro humor a prostě všechno a myslím si, že na to, že jí je pouhých 18 let, už toho sama dokázala strašně moc. I proto je to jedna z osobností, která mě strašně moc inspiruje. 

RIHANNA

Osoba, která tu prostě chybět nemohla. Moje nejoblíbenější zpěvačka už několik let. Miluju její hlas, jak v písničkách, tak v různých rozhovorech. Je trošku chraplavý, ale pro mě to strašně evokuje Barbados, z kterého pochází. Sama Rihannu strašně obdivuju za to, že se propracovala až tam, kde dneska je. Četla jsem strašně moc rozhovorů, kde říkala, jak když jí bylo asi 20 byla u několika producentů a všichni ji odmítli. Proto jsem vděčná i Jay-Z -emu za to, že on si ji všiml a tu šanci dostat se výš ji dal. Miluju Rihanny osobnost, to, jak je sebevědomá, ale i to, že když ji něco dojme je schopná se rozbrečet před kýmkoliv. Také je to podle mě jedna z opravdu nejhezčích žen na celém světě. Bylo mi strašně líto, když poslední rok nebyla vůbec v médiích, skoro nic nepsala na twitter a ani nic nepřidávala na instagram, prostě jsem o ní skoro nic nevěděla, proto jsem teď ráda, že vydala album a chystá se i na turné, na které se já bohužel nedostanu a z hloubi duše závidím všem těm, kteří uvidí moji královnu R naživo, protože to musí být zážitek, na který se nezapomíná. 

ASAP ROCKY

A to nejlepší nakonec. Vždycky jsem o Asapovi věděla, víc jsem si ho začala všímat ale až tak půl roku dozadu. To, co na něm mám nejraději je jeho všestrannost. Není jen zpěvák, nebo jestli chcete 'rapper', ale hrál i v několika filmech a je označován za módní ikonu, režíruje videa pro Dior a sám navrhuje věci. Rocky pro mě vždycky bude ta největší inspirace ze všech, protože to, že se dokázal vypracovat z pouličního kluka v Harlemu, kterému umřel otec na předávkování v 8 letech a žil jen s matkou až tam, kde je teď, je pro mě neuvěřitelné. Jedna z mnoha dalších věcí, co se mi na něm líbí je to, že je mu jedno, jak slavný bude, jediné, co podle jeho slov chce, je zajistit svou budoucí rodinu. Také říká, že mu přijde celý hip-hop průmysl stejný a proto se snaží tvořit si hudbu, která se líbí hlavně jemu a není stejná, jako všechno ostatní. Jeho texty dávají smysl, nejsou jen o bitches, niggách nebo weed (píšu to anglicky, protože to zní líp), ale když se do nějakých určitých písniček zaposloucháte, zjistíte, že mají hlubší význam a i jeho cílem bylo, abychom se my při poslouchání těchto písniček zamysleli nad životem. Samozřejmě, že písničky se zmiňovanými slovy (nigga, weed atd) má, protože to prostě k hip-hopu patří, ale pořád to není to stejné, co mají ostatní. Mohla bych o něm napsat dalších 10 stránek textu, ale snažím se dodržet alespoň podobnou délku jako u předchozích lidí, proto už končím, ale možná se o něm rozepíšu někdy jindy. S jistotou můžu říct, že Rockyho budu obdivovat už vždycky. 

Je strašně moc dalších lidí, které mám ráda, ale o těch třeba někdy příště. :)

Mějte se krásně

-A

Christmas time

Zdravím všechny,

po delší pauze jsem tu zpět. Jak omluvit mou neaktivitu tentokrát? Popravdě ani sama nevím. Nemůžu říct, že nebyl čas. Poslední dva týdny jen sedím doma a jím, takže to ne, ale asi celkově nálada ani chuť nepřišla.

Na začátek zase chvilku o tom, co se za poslední dobu stalo. Jak jsem už výš zmínila, poslední dva týdny sedím jen doma. Mám zakázaný Hradec a musím říct, že jsem si opravdu uvědomila, že většina mých kamarádů je odtamtud. Když už mám nějaké odsud (Jaroměř, okolí), buď nemají čas a nebo se prostě nedomluvíme. Ve škole se nic extra neděje, ale musím uznat, že až tenhle rok se poprvé těším na prázdniny a na oddych. Je toho víc a víc toho bude i následující roky, takže jsem na sebe zvědavá, jak to zvládnu a upřímně nad tím ani radši nepřemýšlím. Představa učení se na maturitu mě děsí. A když pomyslím na vejšku, chce se mi brečet. S mým sezením doma na mě přišlo i věčné přemýšlení, což je na jednu stranu pozitivní, ale na druhou ne. Uvědomuji si spoustu věcí. Aniž bych to na sobě dávala vědět okolí, rozděluji si přátelé na nejbližší a ty vzdálenější. Přemýšlím o sobě, o tom, jak se chovám k lidem, o svých vlastnostech a charakteru, snažím si i samu sebe někam zařadit. Nedávno jsem přemýšlela nad tím, v čem jsem třeba já dobrá. Někomu jde sport, někomu třeba luštění křížovek, ale k tomu, v čem bych měla být dobrá já, jsem se nějak nedobrala. O tom ale třeba někdy jindy, zvažuji napsání článku o sobě a o tom, jak já vnímám sebe, uvidíme, jestli se k tomu dostanu, třeba už mezi svátky.

Teď už ale k podstatě dnešního povídání. Máme tu Vánoce. Čas okolo Vánoc a věci spojené s tím jsou mým oblíbeným obdobím v roce. Je pravda, že už si je neužívám tolik, jako když jsem byla malá, ale i přesto se vždy těším. Svůj pokoj jsem naladila do vánoční nálady hned tuším 28. prosince (1. adventní neděli). Klasicky, jako každý rok, jsem si kolem postele navěsila světýlka, po pokoji rozvěsila řetězy, vánoční čepice, punčochy a ozdobila jsem si i svůj malý vánoční stromek, který se mnou přežívá už bezmála 13 let.

Co se týče dárků, měla jsem již nějaký náskok díky tomu, co jsem pořídila v Anglii na začátku listopadu. Měla jsem nějaký základ pro mamku a taťku. V průběhu prosince jsem dokupovala nějaké maličkosti a nakonec se to nějak sešlo a došla jsem k tomu, že už mám pro většinu lidí to, co jsem chtěla. A to jsem z toho na začátku měla pořádný strach, konec konců, když jsem to počítala, 16 lidí není málo. Teď už mi chybí jen pár malých dárků a všechno zabalit. Měla jsem strach i z toho, že nebudu vědět, co komu koupit. Musím přiznat, že mě mrzí, že pro hodně blízkých lidí nemám osobní dárky. Mám pro ně takové klasické, které bych mohla dát komukoliv v jejich věkové kategorii, ale snad ještě něco vymyslím a doplním to. Ale pro hodně lidí mám to, co jsem si myslela, že jim nikdy nekoupím. Jen jsem chodila a vždy mi něco padlo do oka a věděla jsem, že je to přesně pro toho daného člověka. A jsem si jistá, že tyhle osobnější dárky vždy udělají větší radost. Ti lidé sami vidí, že když jste ten dárek vybírali, mysleli jste na ně a nebrali je jen jako dalšího, komu musíte něco koupit. Takže abych uzavřela tuhle podkapitolku, dárky mám z 90% vyřešené, stačí jen dobalit.

Co si přeji já? Je pravda, že už jsem v tom stádiu, kdy si radši řeknu o peníze. Hodně lidí tvrdí, že když dostanete jen obálku s penězi, nejsou to Vánoce. Ale kdybych já našla pod stromečkem sice hodně dárků, ale ani jeden se mi nelíbil, měla bych ty Vánoce taky zkažené. Proto teď zastupuji tu možnost, kdy jsem rodičům napsala seznam pár dárků, které bych chtěla koupit a vím, že se při jejich koupi nedá nic zkazit a pak jsem si poprosila jen o peníze, které si po Vánocích sama utratím podle svého. Abych vám dala nějaké konkrétní dárky, o které jsem si napsala, např. voňavku od M.J. Daisy a nebo bílé conversky. Není to nic originálního, ale bylo to, to mě v té chvíli napadlo.

Vánoční atmosféra mi tenhle přijde normální, jako každý rok. Samozřejmě, že to není takové, jako když jsme v dětství měli Vánoce plné sněhu a upřímně si myslím, že už to tak ani nikdy nebude a my bychom měli být vděční, že jsme ta poslední generace, co je měla bílé jako děti, protože je to to nejhezčí období. Co si myslím dál je to, že každý by si měl vánoční atmosféru užívat podle svého. Hodně lidí na sociálních sítích píše, jak žádnou atmosféru necítí a tak. Rozhodně to nikomu nepřidá a akorát to kazí i ty malé zbytky, které v sobě někdo má. Teď jsem napsala úplnou sračku, ale snad každý chápe to, jak to myslím.

Pár vánočních obrázků nakonec. Třeba zrovna vám, kteří tu atmosféru ještě neprožíváte, tohle pomůže. 

Všem přeji, abyste si tenhle kouzelný čas užili se svými nejbližšími a

bez zbytečných nepříjemností. Konec konců, je to jen jednou za rok.

-A