Bože, jak jsem na svůj milovaný blog mohla tak dlouho zapomenout? Upřímně, nevzpomněla jsem si na svůj 'internetový deníček' nejmíň měsíc. A ne, opravdu to není jen výmluva pro moji už několikátou delší neaktivitu. Co na začátek? Asi vám už nějak tradičně povím, co se v poslední době přihodilo a nějaké zásadní /nebo alespoň pro mě zajímavé a důležité/ věci v mém životě.
Už je říjen, druhý měsíc školy. Ačkoliv jsem se začátku školy v září docela bála a těšila jsem se v podstatě jen na první den, kdy uvidím všechny své spolužáky a kamarády ze školy, tak překvapivě pro mě škola pořád není taková 'zátěž' jak jsem předpokládala /věřte - nevěřte, teď opravdu klepu na stůl, abych to nezakřikla/.
Co se týče mé třídy, tak ji hodně lidí opustilo, konkrétně 7. Je jasné, že někteří mi v kolektivu chybí víc a někteří míň. Kolektivu bez například mého vzdáleného bratrance nebo malého dementa, který každého otravoval, ale na druhou stranu jsme ho měli všichni rádi, jsem se bála. Bála jsem se toho, že naše třída bude nějakým způsobem prázdná. Obavy ze mě spadly hned první den, kdy jsem viděla obličeje všech spolužáků a uvědomila jsem si, že tohle jsou ti, s kterými budu společně trávit 5 dní v týdnu další 4 roky. Nemůžu říct, že výše zmínění 'ex' (lol) spolužáci mi nechybí, vždycky se najde chvíle, kdy se jen tak zamyslím, rozhlédnu se po třídě a říkám si, že by bylo fajn, kdyby tam byli také, ale na druhou stranu, v mém životě se furt vyskytují a nesmím z toho dělat takové drama. Takže závěrečná věta a shrnutí k tématu 'moje třída' by asi byla ta, že ať už si s některými rozumím víc a s některými míň, jsem ráda za každého jedince, který k nám chodí. Už proto, že bez těch retardů by tam nebyla ta zábava a my seděli v lavici celých 9 hodin bez jediného zasmání.
Další věc je celková škola. Zatím nevidím rozdíl mezi kvartou a kvintou, učím se stejně, ale pořád je to jen začátek roku a vše se může změnit. K celkovému kolektivu na škole se asi vyjadřovat nebudu, protože ti, co by o tomhle měli něco vědět to vědí. Poslední věc k tématu 'škola' je ta, že na začátku listopadu se chystáme na zájezd do Anglie. Evropská unie poskytla naší škole a několika dalším dotace na zájezdy do cizích zemí a já, společně s více než polovinou třídy, jsme dostali možnost na tenhle výlet jet. Těším se na návštěvu Anglie s mými milovanými slečnami Karolis Novas a Nanys Csurillis /samozřejmě i ostatními spolužáky/. Poprvé na mě moc velký dojem neudělala, tak uvidím co podruhé.
Díky třem dním školy po sobě do 4 nemám moc volného času. I to málo se ale snažím využít nejvíc, jak mohu. Poslední měsíc, vlastně i prázdniny, trávím 80% času v Hradci s kamarády, s lidmi, kteří mi jsou nejblíž. Pořád si ale snažím udržet ten jeden den v týdnu, kdy nic nedělám a užívám si pohody. Minulý rok to byla středa, letos to zatím vypadá na úterý, ale ještě uvidím, jak si na to zvyknu. Nově jsem do svého programu zařadila i výuku francouzštiny, každý pátek od jedné do dvou. Co se týče organizace času, minulý rok jsem v tom moc dobrá nebyla, kolikrát se mi stalo, že jsem na nějaké srazy zapomínala, i proto jsem si pořídila diář značky Moleskine, který mi mimořádně vyhovuje. Na polovině stránky mám věci do školy a na druhé mimoškolní aktivity. Mám o všem přehled a na nic nezapomínám, takže pokud někdo máte, nebo jste spíš měl, podobné problémy jako já, doporučuji si jakýkoliv diář pořídit.
Teď už k podstatě dnešního článku a to je mé milované a nejoblíbenější roční období - podzim<3. Hodně lidí říká, že podzim je hezký jen za oknem. Nepopírám, že mají asi pravdu, ale pro mě osobně to není jen období, kdy se příroda krásně zbarví do všemožných barev, ale období, kdy vypiju asi 20 čajů denně, koukám na romantické komedie zachumlaná v dece v posteli, mám zapálenou svíčku a prostě se cítím pohodlně. Je tady dalších milion věcí, které na podzimu miluju. Babí léto, nejhezčí západy a východy slunce za celý rok a v neposlední době i vyřezávaní dýní, což vlastně v naší zemi ani nechápu, vzhledem k tomu, že Halloween se u nás neslaví a dýně jsou hlavním znakem právě zmiňovaného svátku. Sama se musím přiznat, že je mi to každoročně líto, kolikrát bych třeba takové Velikonoce za Halloween nejraději vyměnila. Co ale nadělám, to zavedu, až budu prezidentka.
Co říct o čajích? No, přes den piji skoro jakýkoliv. Nesladím, ale jestli je to malinový, zelený nebo třeba směs bylin, tak to je mi jedno. Poslední čaj, co piji, je většinou kolem 7 a to už je striktně heřmánkový.
Filmy? Na podzim jsou pro mě jasnou volbou romantické komedie. Jedním příkladem za všechny je film, který jsem viděla poměrně nedávno, ale naprosto jsem si ho zamilovala.
He's Just Not That Into You
- film podobného rázu jako je třeba 'Láska Nebeská' /můj oblíbený, pro změnu vánoční film/ nebo 'Na sv. Valentýna'. Ve filmu se odehrává hned více dějů. I volba herců pro mě byla úžasná, Bradleyho Coopera miluju, takže žádné námitky.
Co se týče ostatních filmů, za sebe mohu doporučit: Two Night Stand, Crazy Stupid Love, The Other Woman, If I Stay, Just Go With It, Paper Towns, Navždy Spolu, klasickou Twilight Ságu a v neposlední řadě i rozkošnou romantiku Má Mě Rád Nemá Mě Rád.
Písničky?
Jednoznačně 'Like I'm Gonna Lose You' od Meghan Trainor,
'The Climb The Fall' - Luke Thompson,
'Autumn Leaves' - Chris Brown
'One Night', 'Tenerife Sea' - Ed Sheeran
'Technicolour Beat' - Oh Wonder
'Love Myself' - Hailee Steinfeld
'Lush Life' - Zara Larsson
..a spousta dalších, ale to až zase někdy jindy.
Mějte se krásně, přežívejte školu a užívejte podzimu, protože pak přijde studená a hnusná zima:(
-A
Žádné komentáře:
Okomentovat